Zablokováno. Protest žen na mateřské má nepřátele

...

29.1.2011 14:31 - Maminky na mateřské dovolené, které na jaro chystají protestní pochod proti způsobu vyplácení peněžité pomoci v mateřské, si stěžují, že jim někdo úmyslně brání v šíření informací o připravovaném protestu.

Na Facebooku si ženy na mateřské založily skupinu s názvem Protest proti ubírání peněz maminkám, kde si získaly během krátké doby podporu více než 12 tisíc uživatelů a uživatelek. Administrátor sítě jim ale bez udání důvodu zakázal vkládat příspěvky.

Bez vysvětlení

"Založily jsme na FCB stránku, kde informujeme o přípravách protestu, ale administrátor nám z ničeho nic zakázal vkládat příspěvky. Prostě nás zablokovali, bez vysvětlení. Nemůžeme aktualizovat zprávy," stěžuje si serveru ParlamentníListy.cz zakladatelka skupiny Erika Kostlíková. Navíc prý proti nim vznikla okamžitě antistránka, která jejich iniciaci pošpiňuje. "Nám nejde o to získat víc peněz, ale jen o možnost vybrat si typ mateřské dovolené. Ta čtyřletá, kterou povinně nastupujeme, je strašně nevýhodná, jak finančně, tak na psychiku," vysvětluje dále Kostlíková.

Málo oblíbená

Na čtyřleté mateřské jsou dávky do 9 měsíců věku dítěte 7600 korun a poté až do jeho 4 let (48 měsíců) se příspěvek sníží na 3800 korun. Celkem si tedy matky za 4 roky přijdou na 216600 Kč, u tříleté je to 235 600Kč. "Ze statistik MPSV vychází, že čtyřletý model vyplácení mateřské podpory je nižší a nižší," sdělila ParlamentnímListům.cz zástupkyně tiskové mluvčí MPSV Táňa Švrčková.

Ministerstvo sjednocením celkové částky vyplácené při dvouleté a čtyřleté rodičovské dovolené získalo úsporu přibližně jednu miliardu korun.

Jako žebrák

Maminky si začínají vjíždět do vlasů, alespoň ve virtuální rovině. Akce vyvolává reakci. "Už je tato situace neúnosná, minulý rok už to bylo špatné a tenhle rok je ještě horší, úplně tím vše zničili...Mám 3 malé holky a jako s přídavky a mateřskou 3800 se opravdu vyjít nedá, to není ani na zaplacení nájmu a navíc, když jde člověk požádat o nějaké dorovnání, tak si připadá jak když jde žebrat. Chtěla bych je tam ve vládě vidět, jak by vyšli s tak málo penězi," stěžuje si maminka.

Reakce z facebookové antistránky jsou peprné. "Já už to nemůžu ani číst, co tam kvokají. Já nejsem finančně bůhví jak zajištěná, dokonce se dá říct, že s tím dost těžce bojujeme, ano, také mám od ledna o půlku nižší mateřskou a děti mám doma dvě, ale co se dá dělat. Jsem ráda, že mám aspoň něco," kontruje přispěvatelka.

Plenku před úřad?

Maminky se nedávno oficiálně přihlásily k virtuální policejní straně SBO a hodlají uspořádat v Praze 25. března protestní akci. "Formu protestu už máme vyjasněnou, spíš zvažujeme ještě symbolické 'kladení věnců'. Některé hlasy hovoří pro položení plenky před Úřad vlády," seznamuje redakci s plánem Kostlíková. Nejtvrdší jádro prý hovoří dokonce o poskvrněných plenkách.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

Minimální mzda v Evropě „zamrzla“

...

V posledních letech byli Evropané zvyklí na každoroční zvyšování minimální mzdy. Ekonomická krize však tento trend zastavila. Irsko je dokonce první zemí, kde se minimální mzda během roku snížila (v roce 2010 byla 1 499 €, pro rok 2011 je 1 326 €).

Zatímco před rokem 2008 se ve většině členských zemí EU zvyšovala začátkem ledna minimální mzda, poslední tři roky se zvyšuje pouze v několika zemích a nepatrně. Životní úroveň Evropanů pracujících na minimální mzdu se v Evropě snižuje. Inflace si i během krize bere svůj podíl.

Inflační očekávání jsou v příštích letech přitom silná, vyspělé země napumpovaly do ekonomiky neuvěřitelné sumy peněz, což vytváří tlak na zvyšování cenové hladiny. Hlavním důvodem, proč je v EU inflace poměrně nízká, je vyšší nezaměstnanost.

Z členských zemí Evropské unie pro letošní rok zvýšila minimální mzdu stanovenou zákonem pouze Francie, Portugalsko a Slovensko. V ostatních zemích zůstala minimální mzda zachována na úrovni z roku 2010. V mnohých zemích EU se přitom minimální mzda nezvyšovala již několik let. Nejdéle se minimální mzda nezvýšila v Česku (od 1. ledna 2007). Současná vysoká nezaměstnanost v EU přitom zvyšování minimální mzdy nepřeje.

Ekonomické problémy Irska dokonce vedly ke snížení minimální mzdy. Cílem je zlevnění ceny práce a ulehčení domácím podnikatelům a zvýšení zaměstnanosti. Současně je nutné zdůraznit, že minimální mzda v Irsku byla v EU druhá nejvyšší (po Lucembursku), což neodpovídá ekonomickým možnostem Irska.

Přestože se minimální mzda v EU nezvyšuje, v Česku prostor pro zvýšení minimální mzdy je. Průměrně se totiž v EU pohybuje minimální mzda na úrovni 40 % průměrné mzdy, v Česku je to nyní 34 %.

   

Co nejvíce snižuje naši mzdu? Daně a inflace

...

Přestože zaměstnanci při mzdových jednání se zaměstnavatelem jednají o hrubé mzdě, je nejdůležitějším údajem čistá mzda, kolik skutečně dostaneme na bankovní účet za vykonanou práci. Čistá mzda ovlivňuje potom naši životní úroveň. Vysoké daně a inflaci ji naopak sráží.

Když se sníží zdanění práce, tak si finančně polepšíme, i když naše hrubá mzda nevroste. Současně nám životní úroveň klesne, i když dostaneme přidáno, je-li růst inflace vyšší, než zvýšení naší mzdy. Inflace a daně nám výrazně ukrajují z naší dohodnuté hrubé mzdy.

I když je v Česku zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, tak je zdanění práce v rámci EU nadprůměrné. Důvodem jsou vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění placené jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Bezdětný zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 25 tisíc Kč dostane na svůj bankovní účet částku 19 195 Kč a zaměstnavatele stojí tento zaměstnanec na mzdových nákladech dokonce 33 500 Kč. Zdanění práce je 42,7 %.

Druhým nepřítelem našich mezd je inflace. I při nízké 2% inflaci nám totiž klesá životní úroveň, jestliže se nám nezvýšila o stejnou úroveň hrubá mzda. Současně je nutné počítat, že osobní inflace většiny zaměstnanců je vyšší než 2 %, protože každý z nás má svoji inflaci. Kupujeme a spotřebováváme jiné zboží a služby a nejvíce rostou ceny energií, bydlení a potravin. Dá se říci, že nejvyšší osobní inflaci mají občané s nejnižšími příjmy, protože nevyužívají poklesu cen elektroniky či aut.

Ideální kombinací je tedy zvýšení hrubé mzdy, snížení sazby daně z příjmu nebo pojistného, zvýšení daňového zvýhodnění na děti a minimální inflace. V Česku jsme na tom však při evropském srovnání dobře, protože nám průměrně reálné mzdy stoupají a daňové zatížení v posledních letech klesalo. Vždyť krize znamenala pokles kupní síly mezd a platů o pětinu v několika evropských zemích (Irsko, Island, Pobaltské země).

Autor/Zdroj: HR Expert.cz 

 

Evropský parlament schválil přeshraniční lékařskou péči

...

Historicky významné hlasování se odehrálo ve Štrasburku, kde Evropský parlament jednal o přeshraničním poskytování zdravotní péče v zemích Evropské unie. Nová legislativa by měla usnadnit život zejména pacientům, kteří trpí vzácnými onemocněními a lidem v pohraničí. Směrnice o přeshraniční zdravotní péči, o níž se začalo jednat před více než dvěma roky, začne platit od roku 2013. Život by měla usnadnit především pacientům, kteří vyžadují specializovanou péči, lidem v pohraničí (kteří to mají do nemocnice za hranicemi často blíže než do nemocnice ve své zemi) nebo těm, kteří žijí v jedné členské zemi EU, ale přejí si být ošetřeni v zemi, kde žijí jejich blízcí.

V současné době vyhledá ošetření v zahraničí pouze zhruba 1 % všech pacientů, což pro národní systémy zdravotní péče představuje náklady ve výši 10 miliard eur. Evropská komise odhaduje, že náklady se po zavedení směrnice zvýší pouze o 30 milionů eur ročně.

Aby se předešlo „zdravotní turistice“, náklady budou pacientům ze zdravotního pojištění proplaceny pouze do výše nákladů, jaké jsou běžné v jejich domovské zemi. Pokud by tedy ošetření v zahraničí stálo více, pacient bude muset rozdíl doplatit. Směrnice navíc obsahuje další pojistky proti záplavě pacientů ze zahraničí.

Směrnice počítá i s případným zavedením všeobecného zdravotního pojištění na úrovni EU. Podobný návrh však nemá všeobecnou podporu. Na Evropské radě jej v prosinci odmítlo Portugalsko, Rakousko, Polsko a Rumunsko a Slovensko se zdrželo.

Své výhrady ke směrnici vyjádřili ochránci práv spotřebitelů. Pochybnosti mají hlavně u opatření, které stanovuje, že v případě kdy je léčba velmi nákladná nebo kdy pacient musí zůstat v nemocnici, musí pacienti nejprve získat souhlas od své pojišťovny doma.

Evropské sdružení spotřebitelů (BEUC) požadovalo stanovení patnáctidenní lhůty, do kdy by se pojišťovny musely k žádosti pacienta vyjádřit. Konečná verze hovoří ovšem pouze o „rozumné lhůtě“ na odpověď.

Pojišťovny budou podle směrnice žádost odmítnout pouze v případě, že je léčbu možné rychle podstoupit v domovské zemi, nebo v případě, že existují pochybnosti o způsobilosti lékaře.

Každá země bude také muset vytvořit alespoň jedno kontaktní místo, které pacientům poskytne informace o poskytovatelích zdravotní péče, způsobu proplácení léčby, situacích, kdy je zapotřebí předběžný souhlas pojišťoven. Pacienti si podle směrnice budou moci vybrat ze soukromých i veřejných zdravotnických zařízení.

Europoslankyně Zuzana Roithová (EPP, KDU-ČSL) přijetí směrnice přivítala. „Po sedmi letech jednání se naplnila jedna z mých priorit – Evropský parlament i vlády sedmadvacítky konečně uznávají právo pacientů na čerpání zdravotních služeb v zahraničí a jejich úhradu ve smyslu rozsudků Evropského soudního dvora,“ uvedla poslankyně v tiskovém prohlášení.

Stálý výbor evropských lékařů vyjádřil zklamání z objemu informací, na které budou mít pacienti před léčbou nárok. Obávají se také, že zranitelným pacientům a pacientům s postižením nebude věnována zvláštní pozornost.

Lékaři ovšem kvitovali s uspokojením výzvu k posílení mezinárodní kompatibility zdravotnických technologií, jejichž prostřednictvím probíhá výměna informací o pacientech, i větší důraz na ochranu osobních údajů.

Autor/Zdroj:   Sondy

MF chce novou rovnou daň - 19 procent z příjmu

vydáno: 06.01.2011, 08:14 | aktualizace: 06.01.2011 09:19

Praha - Ministerstvo financí podle dnešní Mladé fronty Dnes připravuje nový zákon o dani z příjmu. V aktuální pracovní verzi počítá s 19 až 20 procentní daní z příjmu místo dnešních 15 procent. Koncept takzvané superhrubé mzdy by se zrušil. Většina lidí by změnu sazeb neměla pocítit - po odvodech pojistného a zdanění by jim mělo zůstat stejně peněz jako dosud, píše MfD.

Naopak pro lidi s příjmy nad 148.000 korun měsíčně by to podle deníku znamenalo zhruba o čtvrtinu vyšší daň než dosud. Zvýhodnění vyšších příjmů by tak skončilo - všichni by pak platili 19 procent, uvádí.

Vyšší sazba by se totiž použila pouze na hrubou mzdu a nikoliv superhrubou, která je vyšší o pojistné. Změní se také daňové základy (budou se sbližovat se základy pro placení pojistného), píše MfD. Ministerstvo financí podle deníku počítá nové daně z příjmu tak, aby rozpočet neprodělal. Cílem je zdanit o něco více bohaté a zrušit daňové výjimky, které neplní původní účel. Zachovat chce pouze ty daňové úlevy, které podporují bydlení, vzdělání, vědu a výzkum, zdravotně postižené, spoření na stáří a sociálně potřebné.

Svou roli při výpočtu sazby daně bude hrát i zavedení zaměstnaneckého paušálu. Ten by podle předchozích informací ministerstva financí měl nahradit některé zaměstnanecké úlevy na dani. Podle informací MfD ministerstvo pracuje s částkou 2000 korun na hlavu coby s odečitatelnou položkou z daňového základu, píše dnešní Mladá fronta Dnes.

Autor: ČTK

Tesco chce v centru Brna dostavět obchodní galerii

...

Brno - Obchodní řetězec Tesco Stores chce v centru Brna u hlavního nádraží přistavět obchodní galerii. Měla by z východu přiléhat k stávající budově Obchodního domu Tesco a zabírat i území, kde nyní stojí parkoviště, asijské bistro a dům dětí a mládeže. Společnost nyní projekt předložila krajskému úřadu, který má záměr posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí. Výši plánované investice mediální zástupkyně firmy odmítla sdělit s tím, že jde o obchodní tajemství.

Součástí stavby by mimo třípodlažní obchodní galerie o výměře přes 7000 metrů čtverečních měly být i parkovací terasy. Investor chce částečně rekonstruovat i současnou budovu Teska.

Podle mediální zástupkyně Teska Evy Karasové zřejmě nová obchodní galerie vyroste v "horizontu přibližně tří až pěti let". "Informace o výši našich investic z obchodních důvodů nemůžeme upřesnit," dodala.

Místem, kde by galerie měla vzniknout, prochází komunikace pro pěší, která spojuje hlavní nádraží s obchodní galerií Vaňkovka a hlavním autobusovým nádražím Zvonařka. "Hlavní pozornost při návrhu obchodní galerie byla věnována právě tomuto prostoru. Tento průchod je v navrženém záměru transformován do třípodlažní kryté obchodní ulice, která propojuje různé výškové úrovn prostřednictvím soustavy eskalátorů," uvádí se v záměru.

V plánech projektu je výslovně uvedeno, že "v rámci výstavby nové obchodní galerie dojde k demolici stávajícího Domu dětí a mládeže". Podle Karasové v současné době nicméně nejsou na demolici domu pro mládež konkrétní plány. "Pokud by v budoucnu k demolici došlo, nahradili bychom dům dětí jiným objektem v nejbližším okolí," dodala.

Ředitelka Domu dětí a mládeže na Dornychu Lenka Skokanová ČTK sdělila, že o projektu Teska ví, nicméně, že je proti jakémukoliv přestěhování centra pro děti a mládež na jinou lokalitu. "Budova je sice v majetku kraje, ale doufáme, že nás kraj podpoří. Dopravní obslužnost je tu výborná, takže dům využívají děti i mimo Brna z celého kraje," dodala.

Tesco Stores provozují v Brně sedm prodejen včetně obchodního domu, hypermarketů a supermarketu.

Autor: ČTK

Česko vstoupilo do roku úspor, které se dotknou prakticky každého

...

Praha - Česká republika vstupuje do roku, v němž ji čekají úspory a šetření. Začal platit nový státní rozpočet, kvůli němuž vláda prosadila v parlamentu řadu zákonů umožňujících seškrtat výdaje státu. Opatření dopadnou téměř na každého: od prezidenta republiky, jemuž se začne zdaňovat jeho plat, až po rodiny, kterým se zkrátí sociální dávky. K úsporným opatřením vláda přistoupila ve snaze zkrotit rostoucí státní dluh a schodky veřejných rozpočtů.

Úsporná opatření by měli pocítit na svých mzdách hlavně státní zaměstnanci vzhledem k tomu, že vládní koalice v rozpočtu snížila objem peněz na platy ve veřejné správě o deset procent. Výjimku dostali jen učitelé, kteří mají dostat přidáno, podobně jako důchodci. Vláda zvýšila penze v průměru o 371 korun.

Vládní opatření neznamená automaticky snížení platů o desetinu, například mzdy policistů se sníží pouze o 6,3 procenta. Představitelé státu budou mít v porovnání s předloňskem po příští čtyři roky platy nižší o devět procent a navíc přijdou o bezplatnou městskou dopravu. O pět procent snížili pro příští rok také platy soudcům a státním zástupcům. O pět procent se sníží rovněž státní příspěvek politickým stranám a hnutím za křesla v parlamentu a krajských zastupitelstvech.

Pohorší si i lidé, kteří přijdou o práci. Nárok na podporu získají až po uplynutí doby, na kterou jim stačilo odchodné či odstupné. Pokud dali výpověď sami, budou mít nárok na nižší podporu ve výši 45 procent platu. Od začínajícího roku se nevyplatí být ani dlouho nemocný, nemocenská byla snížena na 60 procent vyměřovacího základu.

Smůlu budou mít hned na počátku děti, které se nenarodí do chudých poměrů. Na třináctitisícové porodné měly jejich matky nárok jen do silvestrovské půlnoci. Měly by si naplánovat jen tříletou rodičovskou dovolenou, za čtyři roky by dostaly od státu o 45.600 korun méně než letos.

Posledním dnem loňského roku skončila na většině území Česka regulace nájemného. Týká se to obyvatel přibližně 400.000 bytů. Jak se uvolněné nájemné bude v roce 2011 skutečně vyvíjet, zatím není jasné. Záležet bude například na ochotě nájemníků přistoupit na další zvyšování činží, na rychlosti a způsobu rozhodování soudů v případných sporech o určení nájemného nebo na vývoji poptávky po nájemním bydlení.

Všem, kdo mají stavební spoření, se státní podpora za loňský rok připsaná letos zdaní 50 procenty. Na některé daňové poplatníky také dopadne tzv. povodňová stokoruna. O tuto částku se jim měsíčně sníží sleva na dani. Vláda chce z těchto peněz financovat odstraňování povodňových škod. Opatření má platit jen do konce roku. Majitelé domů i chat si budou muset nově nechat povinně každý rok zkontrolovat stav komínů.

Více než čtvrt milionu řidičů vstupuje do nového roku s neplatným řidičským průkazem, protože si jej nestihli včas vyměnit, ačkoli na výměnu měli tři roky. Policisté jim starý průkaz uznávat nebudou. Motoristé si naopak nemusí pořizovat elektronické dálniční viněty místo dosavadních papírových známek. Parlament schválil jejich pětiletý odklad. V autech ale budou muset mít řidiči lékárničku s novým vybavením a také reflexní vestu.

Sami policisté také nemají od včerejšího dne svého prezidenta. Dosavadní policejní prezident Oldřich Martinů ke konci roku rezignoval a politici nyní vyberou jeho nástupce. Bez vrcholného představitele je i ministerstvo životního prostředí. Dosavadní ministr Pavel Drobil (ODS) rezignoval kvůli údajným korupčním praktikám ve Státním fondu životního prostředí. Nového šéfa mají ode včerejška naopak státní žalobci. Nejvyšším státním zástupcem se místo odvolané Renaty Vesecké stal Pavel Zeman, který působil v organizaci Eurojust.

Autor: ČTK